reg. č. 1366/05    

 

 

   

 

 

Už když jsem byla malá, měli jsme doma psy. Prvním byl oříšek Mates, který neustále utikal, k němu zanedlouho přibyla fenka No Aida bez PP. Když jsme si Aidu pořidili, bylo mi 7 let, takže jsem s ní chodila ven za doprovodu rodičů. Od 13 let jsem si však umanula, že je to můj pes a budu s ní chodit  ven sama! Naštěstí Aida byla klidná, takže i v 13 letech jsem jí docela zvládala. Když bylo Aidě 8 let, onemocněla boreliózou a přes veškerou naši snahu a dojíždění za veterinářem se nám ji nepodařilo zachránit. Ten mrazivý lednový den, pamatuji si to jako kdyby to bylo včera. Když jsem přišla domu ze školy a nikdo mě nevítal, bylo mi jasné, co se stalo. Naštěstí rodiče neváhali ani minutu a jako nástupkyni Aidy jsem dostala štěňátko NO s PP - Escu Sinensis Bohemia. Od té chvíle jsme nerozlučné kamarádky, začaly jsme docházet k nám na cvičák do Psí školy BOBEŠ, kde nás toho spoustu naše pani "učitelka" naučila. Zvládly jsme složit zkoušky ZOP, ZM a ZVV1, ve třech letech jsem Escu uchovnila, nakryla a založila chovnou stanici SMACK SNOUT. Co osud nechtěl, vzhledem k tomu, že je Esca hooooodně hyperaktivní nedonosila štěňátka a po těžkém porodu jsem byla vděčná panu veterináři, že mi zachránil aspoň ji! Po dlouhém přemýšlení zda Esinu znovu nakrýt nebo ne, za mě rozhodl její zdravotní stav. Začala mít problémy s častým háráním a abychom předešli nádorům mlečných žláz, jsem ji nechala začátkem roku 2009 vykastrovat.

V tu dobu jsem začala přemýšlet o dalším psím kamarádovi. Věčně jsem seděla u internetu a hledala vhodné plemeno, které by se ke mě a k Esině hodilo. Něco menšího, sportovního a veselého. Jasně to je on, když jsem najela na stránku s Jack russelem terierem: vzhled, povaha, pracovní nasazení a věčnej šašek. Začala jsem si zjišťovat vše o tomto psíkovi a byla rozhodnutá si ho pořídit. Rok jsem si projížděla chovné stanice a dívala se na ty prcky. Jenže pořád nebyla ta správná doba si ho pořídit. Letos v lednu se vše zlomilo a když jsem informativně volala do chovatelské stanice JRT Anachsunamun, bylo rozhodnuto! Aura na mě prostě čekala, ten její kukuč na fotce byl neodolatelnej!!! No a za 5 dní od telefonátu s chovatelkou Aury, jsme si ji vezli domů.

S Aurinkou mám do budoucna velké plány, tak doufám, že vše vyjde tak, jak bych si přála. Nebudu psát jaké plány to jsou, ale budu průběžně informovat!